Před rokem naplnila tuzemské deníky zpráva, že fotbalová Slavia mění majitele. Klub, který se zmítal ve finanční krizi a dokonce čelil insolvenčnímu řízení převzala čínská společnost CEFC společně s českým podnikatelem Jiřím Šimáněm. Přestože majoritním vlastníkem se stala investiční skupina z Šanghaje, která získala ve Slavii 60 % akcií, vedení klubu se ujal Šimáně, který vlastnil 40% podíl. Tradiční tuzemský celek byl novými akcionáři vyveden z finanční krize a zdálo se, že se bude moci konečně soustředit na sportovní stránku.
Vlastnické struktury se opět měnily poměrně záhy, když po sedmi měsících řízení klubu Jiří Šimáně oznámil odchod kvůli neshodám ve vedení Slavie a nemožnosti kompromisu s čínskou investiční skupinou, kterou ve Slavii zastupuje především Jaroslav Tvrdík společně s Tomášem Bůzkem. Po odchodu Šimáněho navýšila CEFC svůj podíl na 81 % a zároveň získala kupní opci na zbývající akcie Jiřího Šimáně a společnosti Fly Sport Investments, s. r. o. Zatím je otázkou, zda-li opce, která nabývá účinnosti 1. října 2016, bude využita, či nikoliv.
Zpráva o koupi českého tradičního fotbalového klubu šestou největší privátní firmou v Číně vyvolala v České republice mnoho otázek a diskusí, stejně jako velké množství kritických poznámek. Ano, byla (a je) to jistě veliká událost, obzvlášť když CEFC investovala na území naší republiky i do mnoha jiných oblastí. Na druhou stranu pokud se podíváme za hranice, zjistíme, že vlastnictví fotbalového klubu čínskými investory není tak neobvyklou záležitostí. V Anglii nedávno investovali čínské společnosti například do Aston Villy, Wolves nebo West Bromwiche Albion, v Itálii do AC Milán a 20 % španělského Atletico Madrid vlastní nejbohatší muž Číny Wang Jianlin. Další týmy vlastní čínští investoři například v Portugalsku, Holandsku, či Francii. Co stojí za těmito masivními čínskými investicemi do světového fotbalu?
Jedním z nejčastěji zmiňovaných důvodů je, že čínská ekonomika po obrovském růstu začíná zpomalovat a tak vláda začíná hledat nové příležitosti, které by pomohli čínský trh opět oživit. Sport byl vybrán jako jedna z nich. Fotbal je globálním fenoménem a v Číně patří společně s basketbalem mezi dva nejoblíbenější sporty, proto představuje slibnou investiční příležitost a tak jsou firmy nabádány k investicím v této oblasti.
Druhý důvod představuje státem avizovaná dlouhodobá vize kompletně reformovat čínský fotbal a do roku 2050 udělat z Číny fotbalovou velmoc. Velmi podrobná reforma čítající 50 základních bodů byla vydána přímo prezidentem Xi Jinpingem ( čtěte zde ) a obsahuje plán, jakým způsobem by se měl čínský fotbal vyvíjet v příštích letech. Prezident Xi, který je velkým fandou fotbalu, zároveň stanovil tři neskromné základní cíle pro reprezentační fotbal: kvalifikovat se na Světový šampionát, pořádat Světový šampionát a nakonec ho i vyhrát.
Obecně se dá říci, že čínské společnosti jsou povzbuzovány k investicím jak do domácího, tak zahraničního fotbalu nejen z ekonomických důvodů, ale také z důvodu sportovně národní hrdosti a konkurenceschopnosti. Takovýto postup je patrný například u investice China Media Capital (CMC), která investovala 400 milionů dolarů do City Football Group, ve snaze nakouknout pod pokličku společnosti, která provozuje celou franšízu klubů City (Manchester, New York, …) a také velké množství akademií po celém světě. Naučené postupy by pak měla zúročit ve prospěch čínského fotbalu.
Výsledkem obou důvodů jsou investice čínských společností do fotbalu po celém světě. Účelem je nejen navýšení a diverzifikace svého portfolia, ale také posílení vztahů s vládnoucí Komunistickou stranou, což je v politickém režimu Čínské lidové republiky absolutně stěžejním faktorem pro úspěšné podnikání. Proto tolik společností, které přestože nemají absolutně žádné zkušenosti s vedením fotbalového klubu, skupuje majoritní podíly ve světových klubech a někdy investuje způsobem připomínajícím opilého milionáře.
Samozřejmě, každému obchodníkovi jde především o zisk, nicméně v případě Čínské lidové republiky je situace složitější vzhledem k autoritářskému režimu, který v zemi vládne. Existují zde stále nejasná pravidla pro soukromý byznys, což je pro vládnoucí Komunistickou stranu klíčové. Na jednu stranu to sice znamená, že ekonomika může růst, což komunistům samozřejmě pomáhá držet se u moci díky spokojenosti občanů, na druhou stranu jim nejasnost ve statutu soukromých společností dává široké možnosti jak společnosti kontrolovat a trestat, čímž mohou vyloučit možnost, že by se při nich vytvořila jiná politická síla, která by stranu chtěla svrhnout. Vlídné vztahy s vládou tak v Číně znamenají víc než cokoliv jiného. Není to však pouze hrozba represe, proč společnosti ochotně přijímají politické „výzvy“, ale také vidina náklonosti státu, který umí být štědrý k těm, co mu jdou na ruku.
Nabízí se proto otázka, jak moc jsou čínští investoři spolehliví, respektive jak moc jim na fotbalovém byznysu vlastně záleží. Tato otázka napadá nejednoho příznivce Slavie, ale i nezaujatého pozorovatele dění v klubu. Čínská skupina, jež po rozchodu se Šimáněm, který byl pro mnohé fanoušky zárukou rozumného vedení klubu a držení se nastoleného plánu postupné stabilizace, dosadila do vedení Jaroslava Tvrdíka, který je znám spíše svými neúspěšnými pokusy o vedení ministerstva dopravy a ČSA. Jeho kroky v Edenu jsou zatím spíše rozporuplné. Výhodu samozřejmě představuje finanční síla čínské společnosti, která práci na jednu stranu usnadňuje, ale na druhou stranu za ni lze skrýt i koncepční nedostatky. CEFC si může dovolit uvolnit opravdu vysoký kapitál, což bylo vidět zatím převážně na nákupech pro A-tým, kdy se nakupovali hráči povětšinou na základě emocí a přání fanoušků. Jak se však ukazuje v poslední době, ani „snové“ posily neznamenají úspěch a pro dlouhodobou stabilitu klubu jsou důležité především uvážené investice v pozadí – rozvoj zázemí, výchova talentů, profesionalizace všech zaměstnanců apod. Přestože CEFC iniciovala investice i do těchto oblastí, například hovory o převodu stadionu utichly a personální obsazení je přinejmenším diskutabilní, což se nyní projevilo odvoláním trenéra Uhrina, přičemž velmi komicky působí i nynější seriál o hledání trenéra nového. Na obranu Slavie je třeba zmínit, že tyto záležitosti nelze vyřešit přes noc a například akademie nabírá pod vedením Jiřího Plíška správný směr a marketing klubu je v současnosti jedním z nejlepších v lize. Slavia a její čínští majitelé by si tak měli především ujasnit jakou vizi a koncepci chtějí v klubu naplňovat, stanovit si priority a těch se držet. Zatím žádná koncepce není patrná, a pokud, tak ve velmi rozostřených obrysech.
Až delší čas ukáže, jaké opravdové záměry má skupina CEFC s pražským klubem z Vršovic. První rok Slavie pod jejím vedením působí rozporuplně. Feng Tao, ředitel velké sportovní marketingové společnosti v Číně uvedl pro Financial Times, že spousta čínských obchodníků se domnívá, že koupí klub s obrovskou fanouškovskou základnou, který se však zmítá ve sportovních nebo finančních problémech, přemění jej v rekordním čase pomocí kapitálu v pseudo-fungující klub a následně na něm vydělá. Jak se však na mnoha případech ukázalo, sportovní prostředí a především to fotbalové je natolik specifické, že rychlá řešení obvykle končí v červených číslech. Příkladem může být Birmingham City, kterého v roce 2009 koupil čínský podnikatel, jenž byl však o dva roky později zatčen. Mezitím klub stihl spadnout z Premier League, byly mu pozastaveny přestupy a hrozil mu zánik. Fanoušci nyní doufají, že díky příchodu nového investora se klub z této krize dostane a začne alespoň částečně fungovat. Doufejme, že skupina CEFC, která byla v roce 2014 zařazena mezi 500 nejvlivnějších firem světa a jejíž roční obrat činí cca 35 miliard dolarů, svůj byznys ve Slavii dokáže uhlídat, nenechá se zmást krátkodobými neúspěchy a lidmi, kteří se na ní chtějí obohatit a dostojí svým slovům o klubu evropského formátu.
Článek vznikl jako kompilát a rozpracování několika zahraničních článků na podobné téma. Odkazy na původní články:
http://chinasportsinsider.com/2016/07/27/chinas-football-buying-spree-explained/
http://chinasportsinsider.com/2016/08/06/west-brom-ac-milan-added-to-chinas-trophy-list/
http://www.footballeconomy.com/content/list-and-b-list-chinese-investors
další zdroje: slavia.cz, neovlivni.cz, e15.cz
Fotbalová Věda 